O mormonech (přesněji se nazývají členové Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů, zkráceně svatí posledních dnů) jsem toho slyšel už hodně, zejména díky vynikající epizodě South Parku All About the Mormons?, ale osobně jsem se nimi až doposud nesetkal. Tento týden se mi v Bratislavě při cestě ze školy poštěstilo, když jsem neodmítl oslovení dvou mladíků v bílých košilích s visačkou. Tito dva misionáři (jak jsem se později dozvěděl, jeden pocházel z Kalifornie, druhý z Virginie) se se mnou chtěli dát do řeči lámanou slovenštinou, já je však místo toho iniciativně předběhl: „So you are mormons, aren't you? Have you heard about the musical The Book of Mormon? It's made by the creators of South Park.“

Jeden z nich nevěděl, o čem je řeč, ale druhý z nich přikývl, že o muzikálu slyšel. Tím započala poutavá diskuze, v níž jsem si ujasnil některá fakta o této církvi a hlavně dostal jako pozornost český výtisk Knihy Mormonovy. Setkání mě mile překvapilo, zvláště proto, že oba akceptovali, když jsem jim hned na začátku řekl, že jsem ateista a že mě těžko o své víře přesvědčí.

K tomu mi zrovna teď přišel z internetového obchodu Amazon scénář k muzikálu Kniha Mormonova, ze kterého se mezitím stal hit Broadwaye. Mám tak jedinečnou možnost srovnání těchto dvou různých zpracování stejného tématu.

Začneme rozsahem: scénář muzikálu je kratší, zabírá rovných 100 stran. Pro nepříliš zdatné čtenáře to je výhoda. Mormonská bible je ukecaná a napočítal jsem v ní 789 stran, přičemž sestává ze čtyř hlavních částí a více než dvou set stran vysvětlivek. Naopak vede zpracováním: pevná vazba s pozlaceným písmem na obalu je už na první pohled mnohem solidnější než obyčejný brožovaný výtisk.

Muzikál byl vydán na začátku tohoto roku, původní Kniha Mormonova již v roce 1830 (vlastním vydání z roku 2004), grafické zpracování tomu plně odpovídá. Kde jsou ve scénáři použity kreativní typografické prvky, tam je u původní knihy nejčastěji zvolena obyčejná dvousloupcová sazba fontem Utopia. Navíc kromě osmi vložených malířských ztvárnění svatých a biblických motivů neobsahuje žádné obrázky. Oproti tomu scénář k muzikálu je přímo protkán různými grafickými prvky z představení.

Závěr: jestliže rozumíte angličtině, je pro vás scénář muzikálu jasná volba. V opačném případě si můžete prozatím vychutnat originál -- pro výtisk zdarma kontaktujte své nejbližší centrum Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů.

Obsah

Kniha Mormonova: další svědectví o Ježíši Kristu

Úvod; Stručné vysvětlení; První kniha Nefiova; Druhá kniha Nefiova; Kniha Jákobova; Kniha Enosova; Kniha Jaromova; Kniha Omniova; Slova Mormonova; Kniha Mosiášova; Kniha Almova; Kniha Helamanova; Třetí Nefi; Čtvrtí Nefi; Kniha Mormonova; Kniha Eterova; Kniha Moroniova; Průvodce písmy.

The Book of Mormon: The Complete Book and Lyrics of the Broadway Musical

Foreword by Mark Harris; Author's Introduction by Trey Parker, Matt Stone and Robert Lopez; Production History; List of Scenes and Song Titles; The Book and Lyrics.

Před několika měsíci vyšly další dva knižní tituly týkající se South Parku. Na rozdíl od knížek Městečko South Park: scénáře se nejedná o suché ukázky ze scénářů, ale o ucelené stručné popisy epizod prvních deseti sezón spolu se zajímavostmi z jednotlivých dílů. Něco jako naše sekce o epizodách, jenom je to celé v angličtině a vytištěné na kvalitním materiálu z mrtvých stromů. Každý výtisk se věnuje pěti sezónám seriálu, po skončení patnácté sezóny tedy nejspíš vyjde i navazující třetí díl.

Veškerý text obsažený v těchto knížkách má na svědomí Sam Stall, pomáhal mu v tom James Siciliano. Kromě obecných informací o epizodách se dozvíme i spoustu faktů ohledně tvůrců seriálu a důvody, které stojí za jejich tvorbou. Textový obsah je doplněn velkými obrázky, podobně jako v předchozí knížceSouth Park Guide to Life. Oproti tomuto dílu jsou obě knihy vytištěny na větším formátu (cca 22×20 cm) a každá z nich obsahuje 175 stránek. Ucelené příručky jako tyto na trhu rozhodně chyběly a jsou proto jasnou povinností pro všechny southparkeťáky. Jako vždy se dají zakoupit vinternetovém obchodu Amazon.

Obsah

První knížka: 1.–5. sezóna South Parku; druhá knížka: 6.–10. sezóna South Parku.

Upozornění: tento článek se netýká přímo South Parku, proto jej není nutné vůbec číst a zabývat se jím.

Tak jsem se na stará mladá kolena dal na politiku. Jistě víte, že se 28. a 29. května 2010 budou konatvolby do PSP ČR. Zřejmě jste si také všimli, že je volební účast chabá (v roce 2006 to bylo necelých 65 %) a že hodně lidí nadává na současnou politiku, zvláště z důvodu, že, podle nich, „není koho volit“. Osobně nejsem zklamán ani tak z politických stran a jejich členů, ale ze samotných voličů. Pokud vezmeme v úvahu fakt, že v demokratickém zřízení má lid takovou vládu, jakou si zaslouží, pak to o naší společnosti nevypovídá nic dobrého. Příklady typického a naprosto chybného uvažování většiny naší populace zahrnují výroky „můj hlas nemá žádnou váhu, nic tím nezměním“, „stejně to vyhrajou socani s Paroubkem v čele“ a„pokud dám hlas nějaké malé straně, propadne“. Za pomoci jiných argumentů než „VOTE OR DIE, MOTHERFUCKER“ se pokusím vysvětlit, proč je nutné tento postoj změnit.

Prvně tu máme zavádějící rozdělení na pravici a levici. Většina lidí považuje ČSSD za stranu levicového směru a ODS za pravicově orientovanou stranu. Toto rozdělení je matoucí hned ze dvou důvodů. Za prvé, jedna veličina (v tomto případě míra přerozdělování státem) nemůže postihnout zaměření celého politického celku. To je jako kdybyste se zeptali na směr (vektor) a odpověď by zněla „deset“ (skalár). Přesnější je hodnotit více aspektů (např. model politického kompasu) nebo lépe zapomenout na zjednodušené rozdělování/škatulkování/nálepkování a podívat se, pro co skuteční poslanci hlasují. Tím se dostáváme ke druhému bodu: s výjimkou komunistů jsou všechny současné parlamentní strany spíše středově zaměřené. Ať už nahlédnete do volebního programu ODS, ČSSD, KDU-ČSL nebo TOP09, žádná z těchto stran nezastává ve všech oblastech zásadní pravicový či levicový názor. Spíš se populisticky zaměřují na průměrného občana, jenž ve věcech nemá zcela jasno, a podsouvají mu jakýsi nicneřešící kompromis. Příklad: zdravotnictví. Místo toho, aby došlo k opravdové reformě celého systému, zvláště v oblasti zdravotního pojištění, dohadujeme se tu ohledně třicetikorunových poplatků, o které se lékaři ani pacienti nikoho neprosili.

Máme tu tedy jakési zdání politického boje pravice proti levici a naopak, ale ve skutečnosti dochází pouze k rotaci názorů a přebíhání členů od jedné strany ke druhé. Cílem současných vládních činitelů je udržet status quo i za cenu slíbení nesplnitelného. Někteří na předvolební program dokonce úplně rezignovali a vidíme od nich pouhé kydání špíny na ostatní a pomlouvání druhých, aby jim zhoršili pozici. Jejich politický program je někde na pozadí a hned po volbách je naprosto zapomenut. Proto je potřeba změnit současné rozložení sil a dát svůj hlas nějaké neparlamentní straně, která se o své voliče zajímá i jindy než pár týdnů před volbami. Nebo mají voliči opravdu tak špatnou paměť, že si nepamatují, kolik z předvolebních slibů v minulém volebním období jimi volená strana splnila?

Dalším problémem je deformace názorů a vytváření iluze (ne)úspěšnosti různých politických subjektů. Věděli jste například o tom, že agentura SANEP, od které přebírá předvolební průzkumy většina médií, bere svá měření z obyčejného internetového dotazníku, kam se může registrovat každý, bez jakéhokoliv ověření, že hlasoval pouze jednou? Jedná se o selhání z toho důvodu, že samotní internetoví uživatelé rozhodně nejsou statisticky reprezentativním vzorkem. Tato agentura se je navíc snaží motivovat pomocí odměn, takže vlastně názory většiny reprezentuje skupina jedinců, kteří nemají na práci nic jiného, než se bavit „vyklikáváním“ předvolebních průzkumů. Nastává tak paradoxní situace, kdy stranám jako Věci veřejné je prorokováno deset a více procent, aniž by jim skutečně nějaká významná část voličů byla rozhodnutá darovat hlas. Protože však na nás média chrlí tyto zavádějící údaje ze všech stran, rozhodujeme se pro strany podle tohoto nesmyslného měřítka. Předvolební průzkumy a mediální propaganda ovlivňují výsledek volby více než je záhodno. Pokud strana nemá dostatek peněz na obrovskou předvolební kampaň a v novinách o ní nevychází aspoň deset článků denně, je považována za nevolitelného outsidera.

Přitom voliči jsou jediní, kdo může cokoliv ovlivnit. Jeden hlas se zdá jako nic, kapka v moři, ale pokud půjdete příkladem ostatním a aktivně se budete o politickou situaci zajímat, přesvědčíte tak své blízké, že to smysl má, ti se k vám přidají a z kapek vznikne potůček a poté celá řeka. Tím se dostáváme k nevoličům. Paradoxem je, že kdyby všichni lidé, kteří k volbám nechodí, založili stranu, vyhráli by jakékoliv české volby. Bojí se propadnutí svého hlasu, pokud jimi volená strana nedosáhne hranice pěti procent, přitom se sami nesnaží cokoliv změnit. Jediné, čím se liší od voličů, je fakt, že nedokázali překonat svou lenost, nezvedli své zadky, nedošli k urně a nevložili do ní obálku se svým lístkem.

Propadnutí svého hlasu se rozhodně nebojím. I kdyby se stalo, že mnou volená strana se do parlamentu nedostane, bude mít lepší pozici při dalších volbách. Uvědomuji si, že budování politické strany je běh na dlouhou trať a nestačí k tomu jenom nějaká hurá akce. Podle současného volebního systému totiž strany, které získaly ve volbách alespoň jeden a půl procenta hlasů, dostávají za každý hlas sto korun ročně. Tedy i propadlý hlas má hodnotu -- stokorunovou. Z těchto peněz se hradí další volební kampaň, takže i v případě neúspěchu můj hlas pomůže upevnit pozici pro další volby. Nevolte „menší zlo“ a dejte neparlamentním stranám šanci něco změnit.

Rozhodně je koho volit. Nevíte-li, koho, zvolte třeba mě. Zřejmě víte kdo jsem, čím se zabývám, čtete mé příspěvky na tomto webu. Nejsem členem žádné politické strany (pouze registrovaným příznivcem), zvláště z toho důvodu, že bych kvůli organizačním povinnostem zanedbával jiné věci, takže se nemusíte bát, že bych se při případném úspěchu kvůli své politické aktivitě vykašlal na práci na fanouškovského webu o vašem oblíbeném seriálu. Doporučte tento článek ostatním, aby změnili svůj pohled na současnou politiku.

O tomto tématu by se jistě dal napsat celý štos knih, proto jsem ho nerozepsal do hloubky, ale místo toho očekávám vaše dotazy v komentářích, zvláště ohledně volebního programu Strany svobodných občanů, za kterékandiduji na jižní Moravě. (Tj. pokud náhodou spadáte do volební oblasti Jihomoravského kraje, sedmý kandidát na volebním lístku číslo 25 jsem já.) Předem se omlouvám, že tentokrát bude nutné komentáře udržet na úrovni, proto budu obratem příspěvky typu „Svobodní smrdí!“ mazat.

Tento unikátní rozhovor vám přináším spolu s ukázkou Danobossovy zručnosti. Bohužel jsem nemohl jeho výtvor zařadit do wallpaperové soutěže, protože má i přes své minimalistické pojetí bezpochyby vítězné ambice a rád bych dal šanci i ostatním návštěvníkům.

Nazdar Dano, nejprve se prosím představ našim návštěvníkům, aby získali představu kdo jsi, odkud jsi, čím se zabýváš…
Väčšina ľudí ma pozná pod infantilnou prezývkou Danoboss, ktorá ale paradoxne nikomu okrem mňa nepride trápna. Na internete pôsobím pomerne krátko, no stal som sa celkom známym. Moje internetové začiatky sa tiež viazali so South Parkom, pretože keď som mal prvé pripojenie, tak som začal sťahovať diely South Parku s vtedy populárneho serveru Mr. Twig -- k jednému dielu som nevedel ale nájsť titulky, tak som napísal človeku menom Elfkam, a ten má odkázal na sp-subs.wz.cz, tam som spoznal vás ako úplne prvých online kamošov. Tak nejak som sa dostal až k stránke o Futurame. Neskôr sa pridal ďalší projekt bezosporu MyLego.

Jak dlouho už sleduješ South Park a máš nějakou oblíbenou epizodu?
South Park sledujem už veľmi dlho, som jeden z najstarších československých fans -- kedysi (viac ako 10 rokov naspäť) sa rodičia rozhodli, že napriek tomu že rodina má tretiu hypotéku na lepenkovú krabicu, tak si zaplatíme HBO. Chodili tam fakt dobré filmy (nie pičoviny ako teraz) a dosť neskoro večer tam chodil aj seriál South Park. Mohol som mať tak 12 rokov vtedy a keď som zhliadol pár epizód (prvú som videl Succubu), strašne som sa smial a pár dielov nahral na VHS (staršia verzia Blu-ray). Zavolal som pár kamarátov a púštil im scény typu „Nikdy sa s obrovským magnetom nepribližuj k obriemu ventilátoru“. Malo to úžasný úspech. Neskôr začala South Park vysielať myslím Nova a stal sa masovo úspešným, pozerali ho všetci, neskôr sa pridala aj slovenská televízia Luna, South Park mikiny na trhoch a nakoniec slávny film, na ktorý sme boli pred kinom nervozni, či nás pustia, keď nemáme 15.

Co máš nejraději na South Parku?
To že narozdiel od iných seriálov sa naozaj snaží aj ľudí zmeniť, rozšírich ich obzory a ukázať, že rôzne problémy sa dajú vnímať rôznymi pohľadmi, že masový názor neni vždy ten najsprávnejší. Pekný príklad je Butt Out (Típni to), kde sa s antifajčiarskych organizácii spravili rovnaký extrém ako oni robia z výrobcov tabakového priemyslu. Ale takých dielov je v SP strašne veľa, to ma neomrzí. V tom je práve rozdiel napríklad s Family Guyom. Family Guy má pre mňa tiež úžasný humor úplne kvalitou porovnateľný so South Parkom, bohužiaľ nejaké morálne posolstvo nemá žiadne (rebeluje len proti tomu čo sa ho priamo dotýka, napríklad FCC, inak si robia srandu z celebrít na základe skôr vzhľadu než nejakých názorov), preto u mňa nemôže FG nikdy dosiahnuť tú kvalitu čo SP.

Jaký je tvůj názor na aktuální sezónu?
Drží si štandard, neni tak úžasná ako bola napríklad ôsma, ale South Park podľa mňa rozhodne nestráca na kvalite v takej miere ako iné seriály, ktoré majú toľko sezón. Ak by by som 8. sériu hodnotil napríklad 100 bodmi, tak súčasná by mala tak 90–95. Kým u napríklad Simpsonovcov (aj keď je pravda, že sú už podstatne dlhšie točení ako SP) by to bola strata v radách desiatok bodov.

Myslíš si, že by seriál měl po patnácté sezóně (v roce 2012) skončit? Nebo mají tvůrci pořád co nabídnout?
Podľa súčasnej série nevidím dôvod prečo končiť. Je pravda, že posledný diel bol trocha slabší, ako býva zvykom na posledný diel série, ale seriál je stále originálny a má myslím čo ponúknuť. Navyše keby prestali vyrábať South Park, mohli by zas hrať v nejakom filme, čo by bola katastrofa, pretože sú skutočne strašní herci a filmy v ktorých hrajú sú fakt zlé.

Jak reálná je podle tebe šance, že nějaká z českých nebo slovenských televizí obnoví vysílání South Parku?
To záleží od mnohých faktorov do ktorých my vidieť nebudeme. Nevieme aké sú ceny za ktoré by sa seriál kúpil, či by boli ochotní ho dabovať pôvodní dabéri (malo by to vplyv na rozhodovanie). Takisto ako krajiny sme o dosť konzervatívnejšie a keď si predstavíme čo diely o napríklad náboženstve spravili v USA, tak si to predstavme tu. Ani televízie sa nechcú púšťať do sporov s kresťanmi, pretože sú dosť podstatnou časťou populácie. Tých faktorov je veľa.

Jsi administrátorem největšího slovenského webu o Futuramě. Co tě přimělo k jeho založení v roce 2007?
Matio, tvorca simpsonovci.com, chcel svoju stránku rozšíriť najskôr o sekciu, potom rovno o subdoménu týkajúcu sa Futuramy. Nejako sme sa dali na fórekde som bol adminom reč, on mi toto povedal že plánuje a že či sa nechcem zúčastniť -- chcel som, síce som nič nevedel (a neviem doteraz), ale mal som talent na zohnanie ľudí, čo toho spravili strašne veľa. Slovenská stránka o Futurame nebola a aj tá česká stagnovala, takže to bol dobrý čas na spustenie.

Máš raději originální znění nebo český (či slovenský) dabing? Konkrétně třeba u Futuramy.
U Futuramy som ho počul iba v traileroch, nikdy som to s ním nepozeral. Obecne u každého seriálu či filmu, kde som si istý, že budú pasujúce titulky, mám radšej originálnu verziu hlavne preto, že sa pri tom aspoň trocha precvičujem v angličtine, pretože učiť sa mi ju moc nechce.

Chystáte teď nějaké novinky na Futurama.sk? (Tedy pokud to není tajné.)
Chystáme novú verziu, to tajné nie je, chystáme do nej aj anglickú verziu, to tiež nie je tajné, ale o čo všetko pôjde už tajné je.

Sleduješ kromě South Parku a Futuramy ještě nějaké další seriály?
Áno, niektoré z nich som začal sledovať práve kvôli South Parku, napríkladFamily Guy, a takisto vďaka South Parku aj Chirurgov. Nedávno som našiel konečne komplet Walker Texas Ranger v češtine, ďalej ešte Scrubs, pozeral som Prison Break, IT Crowd (z toho nie som ale tak odviazaní ako všetci),Americký otca a Simpsonovcov. Potom ešte výborný seriál Flashpoint a stiahol som si pochopiteľne aj celé Káčerovo, ale dej je dosť zložitý, tak si to budem musieť pozrieť znova aby som pochopil všetky súvislosti.

Máš nějaký důležitý vzkaz pro naše návštěvníky?
Prestaňte navštevovať tento web. Ak je nejaká stránka tak zúfala že uverejní rozhovor so mnou, tak to svedčí o duševnom a morálnom úpadku jej tvorcov a takú stránku je zbytočné navštevovať, už vám nebude mať čo normálne ponúknuť.

Čtením oficiální South Park knížky South Park Guide to Life jsem se přenesl zpátky do svých předškolních let, kdy jsem četl maximálně tak leporelo, jehož stránky se sestávaly z obrovského obrázku a doprovodného textu o délce maximálně jedné věty. Knížka je, na rozdíl od leporel, vytištěna na krásném křídovém papíře (printed in China) a obsahuje dnes již klasické hlášky. Tyto pečlivě vybrané skvosty z prvních dvanácti sérií jsou rozdělené do jedenácti tématických kapitol a uvádí je předmluva, pod kterou je podepsaný Brian Boitano. Doprovodné obrázky jsou vytvořené zvlášť pro toto dílo a jejich kvalita je výborná.

Necelých 150 stran dlouhou knížku jsem měl přečtenou během půl hodiny, přesto však koupě nelituji -- přidám si ji do své sbírky. Nezabírá moc místa (cca 6×6 cm) a rozhodně bych ji doporučil třeba jako dárek pro jiného South Park nadšence. Zajímavé je, že i když se všude jako autoři uvádějí Trey Parker a Matt Stone, samotný výběr hlášek sestavila Susan Hurwitzová-Arnesová a Erick Thorpe. Pro pomalejší návštěvníky dodávám, že celá knížka je napsána v angličtině a dá se sehnat na Amazonu. Titul byl vydán na jaře 2009.

Obsah

Foreword by Brian Boitano; I've learned something today; We're gonna make so much  by GreatSaVE4UU">MONEY you guys; Best friends forever; Cultural diversity kicks ass; Hippies suck; God bless America; Are you there, God? It's me, Jesus; Class dismissed; Drugs are bad mmkay?; I'm calling child protective services; Who put his hoo hoo dilly in your cha cha?; Acknowledgments.

Nevím, jestli si i mladší z vás, southparkeťáků, pamatují dobu, kdy u nás začali vysílat South Park. Nedlouho poté vznikla kolem tohoto seriálu slušná mánie. Kdo v té době neměl tričko s Cartmanem nebo alespoň přívěšek na klíče, nebyl „in“. A pokud nevěděl, co znamená ta divná hláška s chlapcem v oranžové kombinéze, byl naprosto „out“. Bylo to něco podobného, jako je teď Muzikál ze střední. Ne, kecám, bylo to mnohem lepší -- Muzikál ze střední je úplně stupidní.

Každopádně, v téhle době nakladatelství Baronet vydalo překlad dvoudílné knížky pro fanoušky, která byla nazvaná jednoduše Městečko South Park (v originále South Park, The Scripts: Book One and Two). Protože knížky vyšly v letech 2000 a 2002, v knihkupectvích se v současnosti dají nalézt těžko. Já své exempláře vyhrál za pár korun v aukci na Aukru a mám tak možnost o tom pár vět napsat.

Knížky obsahují vybrané scénáře z prvních tří sezón, doplněné po stranách koláží obrázků z popisované epizody. V každé knížce je pět scénářů a obsahují také několik ukázek z originálních storyboardů. Storyboardy jsou vlastně jednotlivá okýnka ve scénáři, kde je nakresleno, jak zhruba má animace vypadat. Je to zvláštní, sledovat, jak vypadaly návrhy, a co z toho potom vzniklo.

Řekl bych, že storyboardy jsou jediná věc, kvůli které byste mohli mít důvod knížky eventuálně shánět. Pokud nepatříte k šíleným fanouškům, těžko si dovedu představit, že byste měli ztrácet čas pročítáním jednotlivých scénářům a srovnávat s překladem, který se nakonec objevil v televizi. Přesně tak -- tohle je překlad původního scénáře, který se občas lišil oproti odvysílané verzi. Překlad měl na starosti opět pan Ivan Němeček, který kromě South Parku překládá díla spisovatele Stephena Kinga.

Protože South Park mánie u nás brzy poté odezněla a seriál se od šesté sezóny přestal úplně vysílat, další díly scénářů nevyšly. Vlastně ani nevyšly v zahraničí. Nemyslím si, že by to byla škoda, scénáře neměly takový úspěch. Pokud tedy na jednu z těchhle knížek někde narazíte, doporučuji koupi jedině jestliže jste naprostý šílenec, co musí mít všechny knížky o South Parku, stejně jako já.

Obsah

První knížka: Cartman dostává anální sondu; Velká růžová plavba Velkého teplého Ala; Smrt; Cartmanova máma je špinavá flundra; Cartmanova máma je pořád špinavá flundra.

Druhá knížka: Mexická uhrančivá žába ze Srí Lanky; Šéfovy slané čokoládové koule; Dny krávy; Skřítkové; Pryč s deštnými pralesy.

Náhledy

Titulky na South Park vám přinášíme už od roku 2004 a od té doby se hodně věcí změnilo. Podařilo se přeložit všech 146 epizod, které byly v té době odvysílány. V tom nám svého času pomáhala řada dobrovolníků (jejichž výčet se nachází v sekciAutoři), takže překládání šlo rychle, ale na druhé straně mohla být kvalita titulků různorodá.

V současnosti překládáme pouze nové díly, což zvládáme celkem bez problémů ve dvou lidech a pokročili jsme s prací natolik, že titulky vycházejí běžně do 18 hodin od odvysílání daného dílu (což znamená, že titulky jsou hotové ještě v ten stejný den).

A jak vypadá takový obyčejný den, kdy se vytvářejí titulky?

(Pozor, udávané časy jsou pouze orientační a pohybují se v rozmezí plus mínus 100 hodin.)

·         4:00 V Americe vysílají nový díl South Parku.

·         5:00 Díl se objeví ke stažení na internetu.

·         9:00 ShadoW se probouzí a začíná stahovat nový díl South Parku.

·         9:00 Pokud minulou noc nepropil, probouzí se i MND a taktéž začíná stahovat.

·         10:00 Díl je stažen na obou frontách, ShadoW začíná časovat anglické titulky a MND se na epizodu podívá, aby se mohl rozhodnout, jestli se mu líbí nebo ne (což je ve výsledku úplně jedno).

·         11:00 MND začíná překládat část titulků, která je již načasovaná, a obratem pospíchá do školy na hodinu kreslení.

·         14:00 Vychází anglická verze titulků na TVsubtitles.net, od které se dá odpíchnout a případně i leccos opsat.

·         15:00 Časování je dokončeno, což je první úspěch na cestě k cíli.

·         15:30 MND se vrací ze školy a pokračuje s překladem tam, kde skončil.

·         20:00 Tuhý boj končí a překlad je dokončen. MND si to po sobě zpravidla ještě jednou zkontroluje, opraví ty největší hrubajzny a případně i mírně poupraví časování.

·         21:00 První kontrola je u konce. MND posílá titulky ShadoWovi, který se pokusí doladit a opravit všechno, co MND přehlídl.

·         22:00 Titulky jsou hotové. Můžeme je publikovat a obratem se pustit do čtení hromady nových komentářů, které se mezitím v tématu objevily.

Takhle nějak vypadá náš aktuální harmonogram. V dřívějších dobách jsme čekali, než se objeví transcript (přepis dialogů), který vychází až několik dní po vysílání dílu, většinou v pátek nebo v sobotu. Protože jsou čeští fanoušci nedočkaví, museli jsme celou výrobu urychlit a titulky v případě potřeby ladíme podle transcriptu až dodatečně.

A jací virtuální pomocníci (čti programy) nám při výrobě titulků pomáhají?

ShadoW běží na Linuxu a titulky časuje programem Subtitle Editor, se kterým je časování titulků hračka, protože umí vygenerovat zobrazení zvukové stopy a konkrétní dialog přehrávat ve smyčce. Dále používá přehrávač filmů MPlayer, jenž má kromě přehrávání spoustu užitečných funkcí (jako například získání zvukové stopy z videosouboru). Pro manipulaci s titulky se hodí také několik unixových příkazů: grep (hledání určitého řetězce v souborech), diff(porovnávání obsahu souborů), iconv (převádění kódování) apod.

MND je klasik a používá osvědčenou kombinaci Notepad (chcete-li se o tomto mocném nástroji na tvorbu titulků dozvědět více, čtěte na Wikipedii) a Media Player Classic, který má tu užitečnou funkci, že dokáže přehrávat video (a to včetně vložených titulků, k čemuž mu dopomáhá utilitka VobSub).

A na závěr se můžete podívat, jak vypadá pracovní plocha obou tvůrců během čtvrtečních pracích na nových titulcích.